Rybníky u Krucemburku

Nedílnou součást české krajiny tvořily a tvoří rybníky, nedovedeme si bez nich představit jihočeskou krajinu ani východní Čechy. Rybníky odjakživa patřily a patří do krajiny v okolí Krucemburku. Nejstarší z nich byly zakládány za dob pánů z Lichtenburka, zakládaly se za panování císaře Karla IV., který nařizoval zakládání rybníků a nařízení zdůvodňoval zajisté moudrými slovy: „Aby naše království mělo hojnost vod a par.“

Velké rybníky zde byly založeny v 15.–16. století (Velké Dářko v roce 1480, Řeka pravděpodobně taky v té době). Stalo se tomu za vlády pánů z Munsternburku a Kunštátu, potomků krále Jiřího z Poděbrad.

V záznamu knihy Stezka liběcká čteme: „Celá ta krajina od Starého Ranska, vlastně již od Hluboké ke Ždírci, Sobíňovu a Bílku byla proměněna ve velké jezero, hladinu rybniční, rozdělenou hrázemi na všechny strany směřujícími. Byla to zajímavá podívaná v té době, člověk jdoucí od Krucemburku k Bílku měl po levé straně po více jak dvě hodiny cesty samé rybníky, jeden za druhým, některé veliké jako jezera, ve kterých se odrážela modrá obloha, zhlížely se okolní lesy a vesnice po obou stranách se prostírající. Pod hrázemi rybníků byly hamry, bylo slyšet hřmotné bouchání bucharů do tvrdé litiny a tlučení stop do železné rudy. K hamrům byl příchod po hrázích, které jako by tvořily ve vodách obrovskou síť, lid zdejší měl zde zajištěnou obživu.“

Když se projdeme krajinou kolem Krucemburku, narazíme na množství starých prokopaných hrází, které patřily k rybníkům. Některé hráze byly rozhrnuty při provádění meliorací. Půjdeme-li na podzim od Ždírce ke Krucemburku a podíváme-li se po zoraných polích kolem hrází, poznáme podle zbarvené půdy, jak byl který rybník velký. Dnes nám po některých rybnících zbyly pouze jejich názvy, u některých známe i jejich výtěžnost, která se udávala v kopách kaprů. Největší ze zaniklých rybníků byl rybník Podměstský (byl na 50 kop kaprů), Řeka byla na 100 kop. Rybník Kukla, po jehož bývalé hrázi vede silnice na Staré Ransko, byl na 20 kop. Rybník Rváček, jehož hráz tvoří silnici u parku, byl na 6 kop kaprů. Nad ním byl další rybník jménem Čekal, jehož bývalá hráz tvoří cestu k Intermontu; tento rybník byl na 10 kop rybího potěru. Dle pověsti byla jejich jména dávána podle skřítků, kteří u Čekala na sebe čekali, u Rváčku se rvali a u Kukly na sebe kukali.

Podle zbytků hrází poznáme, že tři rybníky byly v Hájku, jeden z nich byl obnoven. Rybník byl i pod Skalkou a dva byly v Hati (byly rovněž obnoveny). Také hráz při cestě do Benátek nám připomíná bývalý rybník. Obnoveny byly i dva rybníky v Končinách. Mezi Krucemburkem a Vojnovým Městcem byly také dva rybníky, které byly obnoveny (Zaďák a Macurák), kdežto třetí rybník jménem Dious (nacházel se u mlýna) se rozkládal v místech, kde je dnes vedena silnice. Jako pozůstatek po tomto rybníku zbyla jen hráz a splav pod mostem. Z historických záznamů víme, že byl založen majiteli Krucemburku. První písemný doklad o tomto rybníku je v zápise Davida Střely z roku 1548: nazýval se Venus, ale tento název se neujal. Malý rybník je i v Binkových dolcích. Za starých dob byl krucemburský hrad opevněn náspy a hradbami a součást jeho opevnění tvořily tři rybníky: na západní straně Okrouhlík, na východní straně rybník Sádka a na straně jihozápadní rybník Dvorský. Severní stranu tvořil Městecký potok.

Z menších zaniklých rybníků to byly rybníky či spíše rybníčky Pivnický, Farský, U Špice a u bývalé Musilovy pazderny (nyní na zahradě MUDr. V. Voláka).

Nad Hlubokou zanikl Malý Doubravník i rybník v Bílých potocích nad Řekou. Zanikl i rybník Ostrolovský, kterému musela ustoupit ves Pravnov. Zanikly rybníky u Sobíňova a Bílku. Z velkých rybníků se zachovaly pouze Velký Doubravník, Řeka, Ranský rybník, Pobočenský neboli Hamerský a v raneckých lesích rybník Podhorský.

Mnoho rybníků bylo i v sousedním Vojnově Městci. Rybník Malé Dářko se nachází východně od Krucemburku, po levé straně silnice spojující Vojnův Městec s obcí Radostín. Je zajímavý tím, že voda z něj odtéká do dvou řek: stokou do Velkého Dářka a odtud do řeky Sázavy a voda tekoucí od hráze do Štířího potoka, který ústí do řeky Doubravy.