Rytíř a slavný vojenský hejtman krále Jiřího z Poděbrad koupil Krucemburk okolo roku 1473. Střelové měli původně sídlo ve vsi Rokyce v knížectví Opolském, v pruském Slezsku. Mikuláš Střela byl oddán králi Jiřímu z Poděbrad. Byl vojenským hejtmanem ve válce s Jednotou panskou i jinými četnými královými nepřáteli. V roce 1466 bojoval proti odbojné Plzni, v roce 1469 v severních Čechách proti Lužičanům. Z Českomoravské kroniky: „Později na to ve Slezsku válčil, kde nepřítel posedl takový strach náramný, hned se dali na útěk a ostatní za sebou táhli.“ Nato pokořil celé vzpouzející se Slezsko, mimo Vratislav. V roce 1470 byl poslán proti věrolomnému uherskému králi Matyáši na Moravu, kde Uhři dobývali Hradiště. Střela, statečný náčelník ve vojsku králova syna Hynka, zahnal nepřítele a stíhal je až do Uherského Brodu. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad nepřestával Mikuláš Střela hájit trůn krále Vladislava II. Jagelonce proti Matyáši Hunyadovi. Poslední zmínka o Střelovi je činěna v příměří mezi dávno již svářivšími se králi Vladislavem II. českým a polským králem Kazimírem ze strany jedné a Matyášem králem Uherským, ze strany druhé. 8. prosince 1474 bylo o tomto dvouletém příměří uvedeno: „Zajetí všech stran mají se propustit pouze s jedinou vyjímkou, panem Mikulášem Střelou z Rokyc, o jehož konečném osudu zprávy nemáme.“ Z tohoto ujednání vyplývá, že byl Střela pravděpodobně v některé z posledních bitev zajat a z uherského zajetí se nevrátil živ. Náhrobní kámen v krucemburském katolickém kostele patří synovi tohoto slavného majitele Krucemburku stejného jména. Na počest Mikuláše Střely byla hlavní ulice v Krucemburku pojmenována jeho jménem.
Informační centrum
