Městys Krucemburk
-

Rybník Řeka

Rybník Řeka (43,03 hektarů) je největší vodní plochou povodí řeky Doubravy. Své jméno dostal po řece Doubravě, která jím protéká. Jeho travnatá severní pláž přechází do mírně klesajícího dna z bílé opuky, protější stranu rybníka lemuje hluboký masiv Raneckého lesa. Řeka leží v nadmořské výšce 550 m.

Rybník Řeka byl založen v roce 1444 na místě bývalých bažin a močálů. Na jeho zřízení se dohodli majitel polensko-přibyslavského panství Hynek Ptáček z Pirkenštejna s tehdejším majitelem krucemburského panství (uvádí se Epík z Krucemburku, ale mohl to být i někdo jiný, protože Epíkům již Krucemburk v té době nepatřil); každý z nich dal na zřízení rybníka polovinu svých pozemků. Rybník vybudoval se svými lidmi hamerník Matěj z Božejova.

Řeka byla v letních měsících hojně navštěvována a sloužila k rekreaci a koupání. V roce 1933 podalo Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi žádost vybudovat na severní straně kabiny. Stavební plány připravil a výstavbu řídil ing. Čeněk Kruml z Golčova Jeníkova. Roku 1933 byla vystavena východní část komplexu, roku 1934 stavba pokračovala přístavbou osmi kabin v západní části. Součástí stavby byla oprava mostků přes Doubravu a výpustě z Řeky a zavedení elektrického proudu.

Slavnostní otevření areálu se uskutečnilo 28. července 1935: vyhrávala zde kapela Adolfa Cardy, konaly se plavecké závody pořádané krucemburským Sokolem a program doprovázely další akce. Od roku 1936 byla otevřena restaurace, pronajatu ji měl Otakar Bergmann z Přibyslavi. Řeka se tak stala vedle chovu ryb rekreačním letoviskem. V dalších letech docházelo na přelomu května a června k slavnostnímu otevírání sezóny spojenému s koncertem kapel. Konaly se zde kulturní akce (naproti restauraci byl taneční parket), benátské noci s bohatým programem, Sokol zde každoročně pořádal plavecké závody. Na pláži bylo volejbalové hřiště. V letech 1939–45 měla areál v pronájmu rodina Filipova; zajišťovala ubytování a stravování.

Po osvobození byl na Řece složen vojenský materiál Rudé armády. V 50. letech se nájemci areálu střídali. V roce 1960 koupilo kabiny stavební družstvo Havlíčkův Brod. Opravilo je a zřídilo v nich pionýrský tábor. Pak je prodalo Družstvu uměleckého průmyslu z Pelhřimova, které na pláži provozovalo stanový tábor.

Od roku 1966 jsou kabiny s restaurací ve správě obce. Bylo opraveno vnitřní a sociální zařízení a 1. července 1966 otevřena restaurace (provoz zabezpečovali manželé Antonín a Marie Derflovi). V dalších letech byl zaveden vodovod (1970), vybudováno parkoviště (1979), zřízena zděná prodejna s kioskem (1978). V roce 1969 byla vybudována asfaltová silnice spojující Krucemburk s Řekou, roku 1970 byla vyasfaltovaná až do Starého Ranska.

Na počátku 90. let byly vybudovány dvě budovy se sociálním zařízením a místnostmi k ubytování a zřízena kořenová přírodní čistička odpadních vod. Kabiny byly opět opraveny a v letních měsících otevřena restaurace. Po zřízení restaurace Moře u rybníka Řeka (2009) zde manželé Zavadilovi v letních měsících pořádají různé kulturní akce (koncerty hudebních skupin, zábavné večery, akce pro děti, psí dny, soutěže), konají se zde závody dračích lodí aj. Řeka je oblíbeným místem surfařů a vyznavačů kitingu.

 

 

Moře u rybníka Řeka na Vysočině

Kemp Moře je místem, kde se dá zažít spousta zábavy. Je to také oddechový areál s originální restaurací a ubytováním. Ubytovat se můžete klasicky pod širým nebem ve vlastním stanu nebo karavanu v areálu kempu. Mimo to kemp nabízí také ubytování ve dřevěných kajutách v těsné blízkosti pláže. Ze dveří každé kajuty je nádherný výhled na rybník a na kryté terase před kajutami je velmi příjemné posezení. Pro náročné hosty jsou k dispozici také zděné domky, kde lze čelit jakýmkoliv rozmarům počasí. Najdete zde sociální zařízení s teplou vodou určené pouze pro ubytované v objektu a malou, jednoduše zařízenou kuchyňku. Každou sezónu vás zde čeká řada zajímavých událostí – ať jsou to již tradiční koncerty s tradičními i netradičními zpěváky, zajímavé přednášky se zajímavým promítáním, divadelní představení pro malé i velké diváky či nejrůznější soutěživá klání pro všechny soutěživé duše.

 

Fond Vysočiny